Zase jsem něco dělala

Konečně jsem zase sama sebe uklidnila natolik, že jsem mohla tvořit. Zase jsem vyhrála sama nad sebou, zpracovala sama sebe. Celé dva dny jsem opět nešla do školy a opakovala si, že je všechno v pořádku, že se všechno zvládne a stihne a že je ještě dost času. Že mám celý život, že se stresuji s hloupostmi, které v mém životě nebudou mít nikdy význam, ať už dopadnou jakkoli.

Tak jsem snědla hrozně moc čokolády, pustila si audioknihu 1984 od George Orwella abych taky četla klasiku, a konečně se dostala ke zpracování prvního linorytového polštářku.

Tenhle motiv na to čekal už snad přes rok, byl to snad jeden z mých vůbec prvních motivů, pokud se dobře pamatuji – určený přesně k tomu, aby jednou zdobil nějaký polštářek. Mám v plánu udělat podobných lesních zvířáteček víc, třeba zajíce, ježka, jezevce a mít takovou lesní dekoraci na gauči místo polštářů z Ikei. V plánu je také zkusit experimentovat s barvami, tak uvidíme. Zatím jsem z tohoto jednoho dosti nadšená jak já, tak mé psisko, které si rádo pokládá hlavičku tak, jako lidé 🙂

Někdy se člověku nechce vůbec nic a já chápu, že to někdy ani nejde. Občas je nejlepším řešením opravdu zalézt si do postele, dát si volno a nechat vše být. Nezlobte se na sebe, ono to pak přijde, když si dopřejete čas 🙂

>>>vložit komentář<<<